Prales - uz celej, zamakal sem na tom :D
Takze, nase putovani zacalo ihned, po zverejneni minuleho clanku, to je 20. 8. nekde kolem. pul sesty vecer, cca... Meli jsme totiz meeting, seznamovaci informacni atd... Takze, u stolu u recepce se nas seslo 12 [my dva, dva francouzi, dva anglicani, pet spanelu a jeden belgican]... Chvili sme cekali, koukali, co se bude dit, a pak prisel nas pralesni vudce, malej zlutej dabel, presne ten typ cloveka, na kteryho strilite v pocitacovejch hrach vychazejicich z vietmsky valky, vysmatej s macetou v ruce, v minulosti jiste pasoval opium pres hranice... Mame o ho oslovavat "Mistr Ton", a dalsi den vyrazime v pet rano > to byli jediny informace, ktery sem si odnes, potom jsme se navzajem predstavovali, ale ja uz u druhyho klasicky nevedel, jak se menuje ten prvni... Pucil vsem svoje svoje stary prolezly bagly [byli urcite z valky, jen by se dalo polemizovat ze ktery] a svoje desny celovky [viz bagly]... My si vzali batohy vlastni pochopitelne, stejne tak ja si vzal i svoji baterku, buhvi jak dlouho by mi ta jeho raketa vydrzela svitit...
S Hrbem jsme sli poslusne spat brzo, abychom rano byli cili a mohli vyrazit do pralesa... Hrb usnul asi v 10, ja asi v jedenact, po tom co se otocil na bok a prestal chrapat...
Ve tri rano nas probudil osoulozujici se par, nekde kdesi nad nama > slecne se to evidentne libilo - medajli tomu chlapci, ale mohli si to dat trochu potisejc...
Ve 4:05 nas vzbudil mistr Ton, aby sme nezaspali... Chvili sem mu cesky nadaval, a pak zase usnul a vzbudil se na budik ve 4:50 > bagli sme meli zabaleny z vecera, tak jakypak copak...
Nahazeli nas do Hiluxe [ty auta sou tu fakt vsude] a neco po paty sme vyrazili > obycejni turisti vracejici se z hospod na nas museli koukat jako na magory...
Frceli sme si to krajinou, asi pohodce sme zastavili nekde ve vesnici na nakup bananu pro slony a palili to dal... Potom sme konecne zacali stoupat a po pul hodince v horach sme dojeli na sloni farmu... Nejdriv sme je krmili, oni poslusne na gesto otvirali pusy a nebo nam davali pusinky chobotem [bylo to fakt dobry, akorad kdyz vam slon z 5ti cisel vydechne do ksichtu chobotem, tak ste pak chvili dezorientovany]... Asi 20 minut sme s nima takhle blbli, pak prislo koupani, sloni se nasoukali do reky, my vyfasli kartace a kybliky a zacali jsme je drhnout, to se mi taky fakt libilo a slonum taky [ale pak se dva rozhodli, ze uz je to nebavi a jdou na breh, a ja stal zrovna mezi nima [je to docela klaustrofobicka situace, kdyz se vedle vas zvednou dve zdi a zacnou se priblizovat]... Po slonim myti, pak prislo taky na radu jezdeni na slonech - Hrb si jako pan samozrejme zabral stolicku, takze ja sedel slonovi primo za krkem a ridil sem... Teda ridil, ja se drzel, slon se ridil sam... Vzdycky si sahnul chobotem pro banan, zafunel na me, tak sem mu tam dalsi soupnul, aby prestal a jeli sme... Za deset metru to samy, takze sme byli bez bananu opravdu rychle... Taky me placal usima do lejtek a ohazoval me piskem [to se libilo Hrbovy, kterej ze hrbetu na polstrovany lavici vsechno pozoroval, fotil a podaval mi dalsi banany, jeho neohazoval]... Zavodili sme s ostatnima slonama a vsem sme natrhli zadky, a sli sme hrozne blaznivou cestou, takze se nas slon ukazal ne jen jako dobrej zavodak, ale taky off-road... Diky tomu, ze sme kolonu lesem vedli a ja sedel ve predu sem asi po 3/4 hodine jizdy projel ksichtem pavucinou [to nebylo mozny jak byla pevna, jako kdyby to byl vlasec], uvidel asi metr od sebe obrovskyho pavouka kterej byl jako dlan velikej [a urcite hrozne jedovatej, podle zlutocerne pruhovanejch nohou] a ihned se mi elefant racing durch dzungli prestal libit... Pri prujezdu pod kazdou vetvi sem se desil, ze na me nejakej jinej spadne, skoci nebo vleze... Ja pavouky, opravdu nesnasim, je to moje nejvetsi slabina [jedna z mnohych, samozrejme]... Sloni nas ale po chvili donesli na konec nasi trasy a ja zustal celej a nic na me nevlezlo, tak se mi ulevilo...
Naskakali sme zpatky do pickupa a pokracovali hloubejc do dzungle... Zacalo chcat... Po tom co sme jeli nejakou uplne silenou cestou nam uprostred niceho zastavili, vystoupili sme, a my zjistili, ze sme uprostred uplny prdele, prales a nic...Porad chcalo, vsichni si oblikali svy igelitovy plastenky akorad my vytahli bundy... Mistr Ton nam dal kazdymu pasek > na jedny strane maceta, na druhy prak > a ze to mame jako na lov, kdyby sme se ztratili... Vysli jsme a sefik nam co deset metru u nejaky kytky ukazoval co s ni, a k cemu je dobra, a ze se da jist a tak [trochu jako skautskej tabor, ale mistr Ton vypravel napriklad historku o tom, jak ho nejaka jesterka kousla do ptaka a ze ho mel 3x takovyho a ze diky tydle kytce mu zase splasknul - to deti na tabore Logo asi neuci]... Sli sme bahnitou pesinou, co chvili nekdo spadnul [prvni teda Hrb, ten se natah asi 20 metru od auta], a mistra Tona kazdej dalsi pad rozesmal vic nez ten predchozi... Po te sme zacali stoupat do kopce, spanele se svejma svalama nahonenejma v nobl fitku meli ci delat, protoze nohy meli [proti vrsku] dost slaboucky a tak funeli, ze to stromy ohejbalo... A presto, ze sem postarsimu belgicanovi [ten byl z toho uplne v pici] tahnul batoh [pripadal sem si po tomdle dobrym skutku az moc skautsky, tak sem pak uprostred pralesa vyhodil papirek od bombonu, abych to trochu zredukoval], pobihal sem si dzungli jako lanka a pripadal sem si jako pan pralesa, ani jednou sem nespadnul a proste hrozne se mi to libilo, vsichni hotovy a ja ve svy goracovy bunde vysmatej kecal s Hrbem a dvojici z Anglie]... Po asi 4 hodinach cesty dzunglej nam mistr Ton udelal obed a pak se slo dal, sli sme v podstate celej den, furt dest, furt prales, - dole byl takovej ten tropickej s bananovnikama atd., a cim sme stoupali vejs, tim vic se to zacalo podobat nasemu lesu... V podvecer sme prisli do domorody vesnice [2 domy, 4 lidi, 5 nejakej dobytku a prasat, 8 rejzovejch policek], prosli si to tam, prohlidli, pucili sme si pasti na krysy, a pak zase pokracovali v ceste, az do nejakejch 19ti set metru k bambusovy chajde s plastovou strechou [a s opravdu velmi luxusnim vyhledem], kde sme meli stravit noc... Dali sme se skupinove do vareni veceri a pripravovani veci na spani > bylo tam dvanact mist, jenom nad tim mojim byl dalsi pavouk jako krava [podle myho lajckyho ,rychlyho a vystrasenyho pohledu stejnej, jako sem predtim videl pri jizde na slonovi]... Pavouku sem za ten den videl asi 500, ale vetsinu jen v dalce, nebo malinku, nebo se mi primo nejak nenarusovali soukromi, tak sem to nejak rozdejchal, ale tady na toho sem vyslal Hrba, at ho sunda... Dali sme veceri, koukli na zapad slunce a tak nejak vykydavali a pak prisel, ten malej dabel s napadem, ze se pudem ve tme projit dzungli, at vidime co ve dne videt neni... Vetsina lidi na to pichala, ale Hrb me ukecal, at dem, ze to bude supr... A tak sme se v 5ti [sikmej demon, ja, Hrb a dvojice anglanu] vydali s celovkama do pralesa [uz zase chcalo], courali sme tam tam asi 2 hodiny po snad jeste neschudnejsich cestach nez ve dne a ve svetlech baterek videli dve prazdny ptaci hnizda, jednoho nehezkyho ptaka, housenku, stonozku, nejakyho brouka a mlade jedovaty kobry [taky pekne dekuju]... A samozrejme milion devetset petset tisic hmyzu... [ja remcam i v obycejnym ceskym lese, ze me neco zere, a ze to mam radsi indoor, ale todle to byl fakt extrem]. A tak sme sli pres rejzovy pole zpatky k nasi bambusovy chajde... V tu chvili se mistr ton zastavil, sebral klacejk a zacal s ho strkat do nejaky diry v zemi, neco se tam pohlo a vybehlo to ven... Byl to ten nejvetsi pavouk jakyho sem videl, ten gigantickej ze slona, byl velkej asi jako tohodle jedna noha, jestli byl tamten velkej jako dlan tak tendle byl velkej jako cela ruka, ale ne moje na pul detska, ale ruka Majkla Jordana, byl proste velkej jak celej muj ksicht... Celej hnusne chlupatej a neuveritelne odpornej... Vsichni se k nemu hned vrhli a zacali si ho prohlizet a fotit... Ja stal 3 metry daleko, varlata mi vyjeli az do krku, rozklepali se mi kolena a zurive sem svitil na zem kolem sebe jestli tady neni nejaka dalsi takovadle svine... Honza ho fotil asi z 5ti cisel, a me beha mraz po zadech i ted, kdyz to pisu a vzpomenu si na to... Byl to nejakej sklipkan, nejvetsi jedovatej pavouk na svete [prej], tak to diky moc... Stejny diry sme potkali este dve a cely se to opakovalo... Pak sme prisli do nasi bambusovy boudy, lehnul sem si a skrz zed [bambus neni zrovna izolant, byli tam dost velky diry] sem rikal, jestli pavou nebio had a ze tady umru... Natahli sme jejich moskytieru [meli sme i nasi, ale ta tam nesla pridelat, protoze, ta jejich tam je na pevno a mela jinej tvar a cely to bylo takovy vykurveny]... Moskytiera, pro ty co neznaj [ja to znam asi 14 dni] je proste sit, aby na vas nelez vsemoznej bordel, ale jak je tam dira tak to nefunguje a vsechno tam stejne vleze... V nasi moskytiere byla dira, jako by skrz ni projel vlak... Lezel sem, koukal do stropu, vsichni kolem spali, ja zacpaval diry v moskytiere polstarem a dekou, vzpominal na naucny dokumety o tom, jaky maj pavouci kusadla a jak rychle zabiji kobri jed... Vzpomel sem si taky jak sem byl dopoledne kral pralesa a nejak uz mi to neprislo tak fajn tady... Ale vzpomel sem si taky na Domcu a s vedomim toho, ze ona by tam byla urcite daleko hur, sem konecne asi po 4 hodinach usnul...
Strasna noc, drzel sem si obema rukama svuj vchod do vlozky do spacaku [kdyby neco proslo pres polstarem ucpanou moskytieru], vedle chrapal belgican, cely to bylo desny...
Rano nas vzbudil nadseny mistr Ton, do jedny nasich od vesnicanu pujcenych pasti na krysy se chytla veverka... Kdyz sem vysel ven z chajdy, veverka uz se potila na ohni, tezko rict co musela chudak predtim podstoupit, nez se dostalo do tohodle stavu a pozice... Sezrali sme veverku [jako nevedet, ze je to veverka, asi buch to pokladal za kure], zabalili svejch pet svestek a ve chcanci, kterej neustale pokracoval uz od nasi skvely nocni vypravy, sme se vydali na sestup hory [bejt to v Cechach, je z toho jisto jiste udelana nase nejprudci sjezdovka]... S uz po ctvrty prerepelentovanym kuliskem na hlave sem pomalu chapal, proc se destnymu pralesu rika destnej... Vsude kolem me, byli az nebezpecne povedomy diry v zemi, a tak sem upaloval z kopce co to slo... asi po hodine cesty sme dali pauzu, povytahovali si pijavice z nohou [ale zase tady nemaj klistata, vsechno ma svy], a pokracovali po strane hory takovym transverzem, ze kdyby nekomu v nejakym blbym miste ujela noha, tak zmizi o 200 metru niz a pod nama v rece jeho hnijici maso sezerou ryby... Asi 3x nekdo sice spadnul, ale zrovna v miste, kde se bylo ceho chytit, nebo kam odslapnout [me se vzdycky zastavovalo srdce, kdyz sem slysel jak nekdo vykrik a spadnul, ale mistr Ton, to mel za nejvetsi prdel na svete s kazdym dalsim padem, se smal vic a vic - asi vsazel, ze pocit sebezachovani sebe sama nas ochrani od padu]... Postupne sme se dostali dolu, az k rece, tu sme preskakali po sutrech, a po relativne uz normalni ceste sme prisli do nejaky vesnice - podel reky rostla, kukurice, rejze, hnedy ovoce s ostanama, hnedy ovoce bez ostnu, cerveno-zeleny ovoce atd, zkratka uplne vsechno, zasadit nehet, vyroste Rumburak... Naskakali sme do auta a jeli sme raftovat na rece... > teda, oni tomu rikaj rafting, my tomu rikama jizda na bambusovym voru... Pul hodky sme blbli, s bambusovejma tycema sme se snazili tu vec ridit [i slon poslouchal lip nez tendle "raft"] a pak sme se zas nakyblovali do auta... Dovezli nas po blaznivy ceste s neuveritelnejma vyhledama [ktery se ale z korby polnackou leticiho pickupu nedali kloudne vyfotit] asi po hodine k vodopadu... Jedna z nejhezcich veci jaky sem kdy videl [bejt to u nas, tak je tam vsup litra, je to dvanactkrat v unesku, narodni park, chko a prirodni dedictvi do hromady, milion lidi ktery se to fotej a stanek s utopencema a pivem... Tady nebyl nikdo, byli sme tam jen my - nas 12 a blaznivej Thajskej provudce, samy uprostred pralesu cumeli na vodopad, to byla fakt idyla... Ale presto ze po ceste tam prestalo prset, nas voda z vodopadu skrapela dosti intenzivne, takze sme po 10ti minutach mokry jak mysi nabehli zpatky do auta a palili to zpatky... Po ceste sme uznali, ze organizator zajezdu nekacal, ze to bylo non-turistic, a i jeho tvrzeni, ze jiny turisty nepotkame, se ukazalo jako pravdivy, kdo by se tam krome nas taky proboha sral s baglama ve chcanci po nejdebilnejsch cestach...
Po dvou hodkach sme dorazili zpet, vratili Tonovi jeho debilni opasky s macetama a prakama, ktery sme celou dobu tahli jako idioti uplne k hovnu, dali si vyprat [za dvacku k babe u nas na rohu] nase urousany hadry, a po dukladny sprse a ujistenim, ze nemam zadny trvaly hmyzi nasledky sme vyrazili na vecer do mesta posedet [s tema anglanama z jungle tripu]... Vratili sme se asi v 11 [ja ve znacne pozvednuty nalade - proste sem si to zaslouzil] a usnuli jak kotata...